sobota 3. května 2014

Lidského života běh

 Když jsem zveřejňovala velikonoční obrázek, absolutně jsem nečekala, že nám svátky jara završí smutná událost. Docela jsem se těšila z probouzející se zahrady a sluníčka. A v sobotu mě na posledním a bohužel, prohraném zápase volejbalové Dukly Liberec zastihla zpráva, že babička skonala.


Já vím, že měla věk (nedožitých 94let), utěšuji se, že netrpěla, dlouho neležela a nezažila takové ty nedůstojné záležitosti, přesto jsem jejím odchodem zaskočená, stejně jako následně neschopností empatie některých lidí. Synové mile překvapují, sednou si ke mně, vezmou za ruku a mlčí. Jsou mi oporou, lásky moje. Asi bych s nimi měla víc mluvit i o těhle věcech. Držím se kvůli mamince, se kterou vše zařizuji. Musím. Pro maminku i pro babičku, ale nejraději bych zalezla do kouta a byla sama.
 

 Opatrujte se, a hovořte se svými blízkými. O všem a hlavně včas. 
  Vaše Radka

4 komentáře:

  1. To je smutna zprava ,babicka se opravdu dozila krasneho veku a i kdyz vime ze se konec blizi je to porad nechtene prekvapeni.Drz se pro rodinu ale obcas si najdi i to mistecko sama pro sebe.Ella

    OdpovědětVymazat
  2. Rozumím ti Radko, cítím s tebou a v duchu jsem s tebou. Ano,děti jsou v takových chvílích velkou oporou...
    Drž se, na dálku objímám!
    Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Radko, je mi to moc líto, soucítím s tebou. Drž se!

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju, kočenky, snažím se!

    OdpovědětVymazat