středa 2. ledna 2013

První příspěvek o konci a začátku roku

si opravdu nemohu odpustit.
   Třicátého prosince se budím se snem, že koupu a stříhám našeho psa. To aby mohl prožít silvestrovskou noc s námi v obýváku, protože se strašně bojí petard. Co se mi zdálo mám v úmyslu skutečně provést. V sedm ráno jsem pustila našeho psa na zahradu k vyvenčení (jako každý den posledních deset let) a v deset hodin nikde nebyl. Hledali jsme všichni, nenašli jsme žádnou díru v plotě , nikde nic. Následovaly tři bezesné noci, tisíce pohledů z okna na všechny strany...nakonec telefonuji městské policii - žádný odchyt, do psího útulku - žádný nález. Dávám zprávu na facebook s fotkou Garpíka, zprávu rodině, kamarádům, sousedům, aby se dobře dívali kolem sebe. Snad milionkrát jsem se dívala do emailu a na stránky psích útulků v okolí. Myšlenky, které se mi honily hlavou, ani nebudu publikovat. Strach, bezmoc, slzy.
    Dneska v devět ráno zazvonil telefon, volá pán z útulku, že prý by to mohl být on a že se tam sejdeme v poledne. Lidičky tak nervozní jsem byla snad jen v den maturity :-) Tři neubíhající hodiny. Před polednem jsme stáli s mužem u útulku, v kapse očkovací průkaz, v ruce vodítko a pytlík piškotů. Pán přišel a povídal, že tam je takový černý pes co vůbec nevylézá z kotce a strašně se bojí. Opravdu se nesnažil vylézt, tak se muž ohnul a kouká do kotce a kříčí: je to on, to je jeho špinavej čumák! Pak jsme zvedli víko kotce a tu radost v psích očích do smrti nezapomenu! Deset let ho marně učím dávat pac a tam mi dával levou - pravou, jen mě viděl. Domů mazal jako nikdy. A my s ním, šťastní, že je v pořádku. Venčíme na vodítku a ještě nějaký čas budeme. Užili jsme si všichni.

Děkuji Silvo + D + D + B a Rony za hledání, ty víš. Já vím, proč má tvůj anděl rolničku :-)))

Jo a včera, tedy 1.1.2013 jsme začali taky skvěle - od rána nešel proud, ČEZ odstranil závadu cca ve dvě hodiny, takže byla k novoročnímu obědu čočka. Protože naše trouba řekla: "už opravdu dost" a umřela. A rozmražená junge krůta se pekla dneska tři hodiny v Liberci. Alespoň jsme si mohly s babičkama užít radost z nalezení Garpíka. 

A pointa? Od letoška věřím v zázraky a sílu myšlenky! A jen co se dostaneme z finanční krize, přispěji útulku pro pejsky. Na Štědrý den přivázaná zlatá kokršpanělka k plotu útulku je silný kafe i pro chlapy. Natož pro ubrečenou ženskou! Ta ji chtěla vzít s sebou...

Že je pěkná?


Zítra vypereme a ostříháme kožíšek, sny se mají plnit.


12 komentářů:

  1. Radu to mám radost, myslela jsem na vás, chtěla jsem ti psát. Kde se našel ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, že ty víš, jak je člověku co má rád svého psa ( i ty cizí samozřejmě). Jsi hodná. Kde se našel nevíme, pán v útulku nebyl moc vstřícný, řekl jen, že ho chytili policajti. Mám docela cukání jim zavolat, třeba mi to řeknou. Samotnou by mně zajímalo, kterým směrem se vydal.Jeho zmizení má pozitivum. Garp chodí u nohy a ohlíží se jestli jdeme. Venčíme totiž na vodítku, aby věděl, že něco provedl. Docela hezký, muž vede psa i mně :-)

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. I my a děkuju za podporu, pejskař se pozná :-)

      Vymazat
  3. VÝBORNÉ. JE DOBŘE, ŽE VŠE MĚLO ŠŤASTNÝ KONEC!
    SKVĚLÝ NOVÝ ROK.
    BOHDA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně aby to tomu novému roku vydrželo!

      Vymazat
  4. Ufff, ještě že vše dobře dopadlo! Měla jsem psa, tak si dobře dovedu představit hrůzu, kterou jste prožili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No doma padaly i slova o hysterkách, ale já jsem fakt trpěla. Je to člen rodiny. Ale vím, že to muž nemyslel zle, sám byl jako tělo bez duše. Když pejsek umře, je to smutné, ale člověk tu bolest časem odžije, ale nevědět, kde je, jestli žije nebo ne, to je děs. I dneska jsou rasové.

      Vymazat
  5. Radu, úplně mi jde mráz po zádech...nikdy se nám pes nezatoulal, ale umím si představit, co to je za hrůzu pro toho, kdo psa miluje!
    Budete mít šťastný rok!
    Hezký večer, pa Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, Heli, emočně vypjatý konec i začátek roku to byl. Štěstí moc potřebujeme a vím, že pro to taky musíme něco udělat. Včera jsme ho hajcali, až dneska jsem toho čudlu vykoupala, vyfénovala a zítra ho ostříhám. Je ještě pořád vyděšený,nevím, co prožil,ale dobře si uvědomuje, že to nemělo být. Přála bych vám vidět jeho oči, říkají všechno. A tobě i všem co mají pejska, přeji, aby se jim nikdy nezatoulal.
      Dobrý rok i vám!

      Vymazat
  6. uff, to je tedy adrenalinová zkouška.
    Jsem ráda, že se pejsek ve zdraví našel.

    OdpovědětVymazat
  7. Hlavně že se našel. I naše zvířátka se bojí petard.

    OdpovědětVymazat