čtvrtek 17. ledna 2013

Třetí týden

začal pondělním obávaným vyšetřením. Dopadlo dobře, čekáme na výsledek histologie polypu. Takže to o.k. V čase kdy maminka "ležela na stole" volala sestřenice, že zemřela teta. Ačkoli byl její odchod očekávaný, na to se prostě připravit nedá. Večer už byl veselejší, ačkoli dozvědět se o narození synovce z novin...je taky šupa. Cosi vázne, nevím co s tím. Hlavně, že je Jan (50cm 3,60kg) a jeho mamka v pořádku. Ať dělá rodičům radost, teta se to nějak dozví :-(
Úterý přineslo zprávu o prospěchu hochů - rodičáky jsem kvůli pondělním aktivitám nestihla. Průser to snad není, ale je to jejich vizitka. Mohlo to být lepší. Já jsem si to představovala lepší...
Středa na pracáku, výsledek nula, peníze až dodáme zápočtový list, ten ovšem visí ve vzduchoprázdnu, neboť je problém sehnat správce konkurzní podstaty. Nejme holt dosti tmavý pro tento stát.
Ve čtvrtek jeli hoši sehrát zápas v České Lípě. Nejela jsem. Ale vítězství 7:2 přivezli.
Také jsem Šimonkovi dodělala kosáka, ale fotky stále nejdou vložit. Stejně ho nepředám, má šmudla teplotu a není mu dobře.
Pátek začal ranní procházkou se Silvou. Příjemná hodina a půl chůze lesem, povídání a poslouchání, jak to spolu krásně umíme. Ještě jsem vypravila hochy na zápas do Nové Paky a šla do rybářské kanceláře. Prodáno poměrně dost členských známek, klid a pohoda. Peníze klaply na korunu. Zítra zápas v Lomnici, v neděli doma Opočno. Ale to už možná bez našich hochů. Tři zápasy po sobě jim budou stačit. A jinak mě čeká praní-žehlení-úklid a vaření. Tý jo, tolik práce, jo? No tak přeji pěkný víkend i vám :-) 

4 komentáře:

  1. Zdá se, že i u vás jsou vztahy...no minimálně zajímavé...já jsem vzdala všechny pokusy o smíření rodiny...k jednomu stolu je prostě neposadím, nechtěli a nechtějí a já už od letošního roku také nechci :o))) ale co , nakonec nejdůležitější je zdraví!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Lýdie, to se ti nezdá, je to špatně. Trápí mě to desítky let, nakonec toto byla poslední kapka. Už nebudu ta, co se snaží rodinu lepit. Už si nenechám ubližovat. Zkrátka jak to bratr chce, tak to bude mít! Jen pro toho malého mně bude bolet srdíčko. A jak píšeš, zdraví je nejdůležitější. Měj se hezky, pa Radka

    OdpovědětVymazat
  3. ...a radost střídá smutek...
    A z rodiny si nic nedělej (ode mě to sedí, tu a tam tady brečím...), hlavní jsou kluci a manžel!
    Moc zdravím, Radu!
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heli, jsem v pohodě.To je prostě život, každý jsme jiný a každý jsme svého štěstí strůjce. Bylo důležité si stav uvědomit a smířit se s ním. Mám zdravé syny a hodného muže, milující maminku a další blízké. Miluji a jsem milovaná, to je pro mě priorita.
      Měj hezký víkend,
      pa Radka

      Vymazat