všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék!
Tak jsem se rozhodla si pomoct. Moje smutky a strasti, ale i lásku jsem zapekla do chleba, k jehož pečení jsem se dlooooouuuuho odhodlávala. Mám za sebou tři pokusy a musím říct, že ten velký respekt až strach byl zbytečný. Prostě se daří. Včera mi udělala nesmírnou radost moje 93 letá babička, která si řekla o pár krajíců chleba domů k snídani.
Recept naprosto dokonalý, včetně fotek, jsem si dovolila půjčit u Lenky,
Fizule http://fizule71.blogspot.cz/search/label/Pe%C4%8Deme protože je tak dokonalý bylo zbytečné ho dělat znovu. Leni, DĚKUJU!
A výsledek! Koukněte samy. Toto je verse bez škvarků. Vyzkoušeli jsme i "s" , ale ten nám tolik nejel. Jo a oproti Leničce, já ho dělám z čisté žitné chlebové mouky , kterou jsem dostala od známého mlynáře.
A děkuju za komentáře u minulých příspěvků. Někdy pomůže názor nezúčastněné osoby, takový pohled z venku. Díky, Ivo!
Hezkou slunečnou neděli!
Teda , ten je, voní mi až sem, že já už budu muset naplánovat tu návštěvu.
OdpovědětVymazatTak to musíš nahlásit 14 hodin předem a pak bude vítání chlebem a solí ,-)
VymazatTen dělám už z dvojité dávky, a stejně se po něm jen zapráší:-)))
OdpovědětVymazatAjko, já taky z dabl dávky. A mizí před očima.
VymazatVypadá úžasně.
OdpovědětVymazatŠkoda, že nejsi blíž, donesla bych.
VymazatTen vypadá luxusně. Tak ještě máslíčko, sůl, pažitka... Mňammmm
OdpovědětVymazatJóóóóó, tak to musím upéct znovu ,-)
Vymazat